Jak podpořit příjem krmiva u dojnic?

Příjem krmiva u dojnic není jen otázkou krmné dávky. O tom, jak kráva zvládne období po otelení, rozhoduje také kondice před porodem, organizace rozdoje, prostor u žlabu, pohodlí v lehacích boxech i kvalita vzduchu ve stáji. Právě tyto souvislosti mají přímý dopad na pohodu zvířat, zdravotní stav i výslednou užitkovost.

Příjem krmiva u dojnic nezačíná jen v krmišti

U vysokoužitkových dojnic je po otelení jedním z hlavních úkolů co nejrychleji podpořit růst příjmu krmiva. Právě v prvních týdnech po porodu vzniká záporná energetická bilance: dojivost rychle roste, ale příjem krmiva se zvyšuje pomaleji. Důsledkem je ztráta tělesné kondice, horší plodnost, oslabení imunity i vyšší riziko metabolických poruch. Ketóza je přitom jedním z typických důsledků hlubšího energetického deficitu.

V období stání na sucho kráva běžně přijímá množství sušiny kolem 2 % živé hmotnosti, přibližně 12 kg sušiny denně. Pro pokrytí potřeby energie na tvorbu mléka během laktace ale potřebuje téměř dvojnásobek, tedy kolem 4 % živé hmotnosti. Takového příjmu je přitom schopna dosáhnout až přibližně tři měsíce po otelení. Do té doby organismus využívá tělesné zásoby tuku, a proto krávy po otelení hubnou. Míra ztráty kondice přitom závisí nejen na genetickém potenciálu pro produkci mléka, ale i na skutečném příjmu krmiva a koncentraci živin v krmné dávce.

Kondice před porodem ovlivní start celé laktace

Rychlý nástup příjmu krmiva po porodu nezačíná až v poporodním období. Rozhodující je už příprava před otelením. U dojnic se jako vhodná uvádí kondice přibližně na úrovni 3 bodů BCS, u jalovic maximálně kolem 3,5 bodu. Současně je důležité udržet co nejvyšší příjem krmiva až do otelení, minimálně na úrovni 1,3 % živé hmotnosti.

Překrmené krávy nebo jalovice po porodu často přijímají méně krmiva, protože se organismus fyziologicky vyrovnává s nadměrnými tukovými zásobami. V praxi to znamená vyšší riziko zdravotních komplikací, pozdější zabřezávání a prodlužování laktace. Z pohledu návrhu stáje a organizace provozu tedy nejde jen o výživu, ale o návaznost celého systému řízení stáda.

Rozdojovací skupina potřebuje klid, prostor a co nejméně stresu

Zásadní roli hraje také zvládnutí rozdojovacího období. Právě tehdy nejčastěji dochází ke změnám složení skupiny a ke zvýšenému sociálnímu stresu, který snižuje dobu žraní i odpočinku. Provozní uspořádání stáje proto není vedlejší téma, ale přímá součást podpory příjmu krmiva. V kotci pro rozdoj musí být dostatek místa u žlabu. U třířadého uspořádání lehacích boxů to znamená držet počet zvířat alespoň o 20 % nižší, než je počet boxů. Za velmi vhodné řešení se považuje kotec s jednou řadou boxů, i když při rekonstrukcích stájí bývá takové řešení spíše výjimečné.

Nejde ale jen o přístup ke krmivu. Po celou dobu laktace je nutné zajistit dostatečnou pohodu krav. Pohodlné, dobře nastlané a pravidelně urovnávané lehací boxy prodlužují dobu ležení krav a tím podporují i jejich užitkovost. Kráva musí mít možnost bez rušení přecházet mezi krmením, napájením a odpočinkem. Každý kompromis v pohodlí ustájení se dříve nebo později projeví i v příjmu krmiva.

Vzduch ve stáji má přímý vliv na pohodu i žravost

Velký vliv má také ventilace stáje a celkové mikroklima. Pokud nejsou boční plachty dostatečně otevřené, zvyšují se ve stáji koncentrace stájových plynů a zhoršuje se přísun čistého vzduchu. To snižuje pohodu krav, dobu ležení i příjem krmiva. Zvlášť důležité je to ve stájích umístěných blízko jiných objektů, kde je přirozená výměna vzduchu omezená.

Doporučuje se správné nastavení automatizovaného ovládání plachet tak, aby byly co nejvíce otevřené. Optimální teplota vzduchu pro krávy se pohybuje kolem 5 °C a problémem je až vítr o rychlosti nad 10 m/s. V teplejším období má smysl řešit i doplnění ventilátorů nad řadami boxů nebo v čekárnách, případně instalaci skrápění v krmišti, aby se omezil tepelný stres v létě.

Co z toho plyne pro návrh a uspořádání farem

Z pohledu koncepce a uspořádání farem pro skot je to důležitá souvislost. Příjem krmiva není izolovaná disciplína, ale výsledek souhry výživy, managementu, welfare a technického řešení stáje. O tom, jak krávy zvládnou nástup laktace, rozhoduje nejen receptura krmné dávky, ale také to, jak je navržena poporodní skupina, kolik prostoru mají zvířata u žlabu, jak funguje ventilace a zda celé prostředí podporuje klid, odpočinek a plynulý provoz. Právě v tom se ukazuje význam dobrého návrhu farmy: nepůsobí jen na papíře, ale vytváří podmínky pro stabilnější zdraví, lepší pohodu zvířat a bezpečnější rozjezd produkce.

Shrnutí důležitých otázek a na co se zaměřit:

Proč je po otelení příjem krmiva u dojnic tak důležitý?

Po otelení rychle roste produkce mléka, ale příjem krmiva se zvyšuje pomaleji. Vzniká tak záporná energetická bilance, která ovlivňuje kondici krav, plodnost, imunitu i riziko metabolických poruch.

Co nejvíce ovlivňuje příjem krmiva po porodu?

Vedle samotné krmné dávky hraje roli kondice před otelením, poporodní péče, sociální stres, dostatek místa u žlabu, pohodlí v lehacích boxech i kvalita vzduchu ve stáji.

Jaká kondice krav je vhodná před otelením?

U dojnic se doporučuje kondice přibližně na úrovni 3 bodů BCS, u jalovic maximálně kolem 3,5 bodu. Příliš vysoká kondice po porodu obvykle zhoršuje příjem krmiva.

Proč je důležitý rozdojovací kotec a jeho správné uspořádání?

V období rozdoje jsou krávy citlivé na změny ve skupině a sociální stres. Dostatek místa u žlabu a přiměřená obsazenost kotce pomáhají zlepšit dobu žraní i odpočinku.

Jak souvisí ventilace stáje s příjmem krmiva?

Nedostatečný přísun čistého vzduchu zhoršuje pohodu krav, zkracuje dobu ležení a snižuje příjem krmiva. Proto je důležité správné větrání, otevření bočních plachet a podle potřeby také ventilátory nebo skrápění.

Jakou roli hraje řešení stáje v celkové užitkovosti?

Návrh stáje ovlivňuje pohyb zvířat, klid v rozdoji, přístup ke krmivu, komfort lehání i mikroklima. Dobře navržené uspořádání proto podporuje stabilnější zdraví a lepší zvládnutí nástupu laktace.

Autorem článku je doc. Ing. Mojmír Vacek, CSc., který se dlouhodobě věnuje problematice chovu dojnic, managementu chovu a ustájení. Působí také na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích a dlouhodobě byl spojen se společností FARMTEC jako produkt manažer se specializací na chov skotu.