Konec klecových chovů a co čeká české chovy nosnic?

Česká republika je dnes v produkci konzumních vajec zhruba z 80 % soběstačná. To se ale může v nejbližších letech změnit. Důvodem je postupný přechod od klecových chovů k alternativním systémům – a s tím spojené investice, které ne každý podnik zvládne. V podcastu FARMTEC jsme s Ing Slávkem Dudou, produktovým manažerem chovu drůbeže, probrali, co bude znamenat konec klecí, proč je právě teď vhodná doba investovat a jaké trendy se prosazují v návrhu moderních hal pro nosnice.

O čem se v epizodě hovoří?

  • Soběstačnost vajec v ČR: cca 80 %, hrozí pokles až o 15 %.

  • Klecové chovy končí 2026; vejce „3“ budou od 1. 1. 2027 zakázána.

  • Trend: dvoupatrové (až třípatrové) volierové haly s mezipodlahou.

  • Důvod trendu: složité povolování + maximalizace produkce na stejném pozemku + úspora investic (jeden základ, jedna střecha).

  • Nejčastější chyby: nevhodné rekonstrukce nízkých objektů a příliš nízké novostavby → horší ventilace a kvalita vzduchu.

  • Plus/minus dvoupatrových hal: úspora nákladů vs. vyšší riziko šíření nákazy.

  • Investice „teď“: vyplatí se výkrm i vejce; poptávka je vysoká.

 

Soběstačnost vajec v ČR: 80 % a hrozba dalšího poklesu

Současná soběstačnost ČR v konzumních vejcích se pohybuje okolo 80 %. Zásadní změnou má být ukončení klecových chovů v roce 2026. Chovy, které dnes využívají klece, tak budou stát před rozhodnutím: buď ukončit činnost, nebo přejít na alternativní technologie.

Podle odhadu může kvůli těmto změnám soběstačnost klesnout ještě zhruba o 15 %. Část chovatelů totiž může skončit – ať už z důvodu neochoty pokračovat, nebo kvůli nedostatku finančních prostředků na přestavbu či novou výstavbu.

Proč dává investice do nosnic smysl

Jedním z důležitých argumentů pro investice je vývoj trhu. Poslední roky byla výkupní cena vajec velmi dobrá a podle očekávání by měla zůstat zajímavá i do budoucna. Pro stávající i nové chovatele je to signál, že produkce konzumních vajec má ekonomickou perspektivu.

Voliérové haly s mezipodlahou: trend, který šetří místo i investice

Mezi nejviditelnější moderní trendy patří voliérové haly s mezipodlahou, tedy řešení „na patro“. Inspirace přichází zejména ze zemí jako Nizozemsko a Dánsko, kde jsou dvoupatrové haly běžnou praxí. A podobná řešení se stále častěji objevují i v Česku a ve střední Evropě.

Proč se tento koncept prosazuje?

  • Stavební povolení pro haly s hospodářskými zvířaty bývá složité a zdlouhavé.

  • Chovatelé proto chtějí na stejném pozemku zvýšit kapacitu a produkci.

  • Dvoupatrové (případně až třípatrové) řešení může být investičně výhodnější: staví se na jednom základu, je jedna střecha a vyšší jsou hlavně boční stěny.

  • Úspora se týká jak stavební části, tak často i technologií v rámci celku.

Co všechno může být součástí moderní haly

Dvoupatrová voliérová hala není jen o samotném systému ustájení. Naopak – moderní projekty často integrují více prvků do jednoho funkčního celku. Součástí mohou být například:

  • voliérový systém a mezipodlaha,

  • zásobníky krmiv a navazující technologie,

  • osvětlení, napájení, snášková hnízda,

  • zimní zahrada (v závislosti na koncepci chovu),

  • rekuperace a řešení pro úspory energie,

  • fotovoltaická elektrárna.

Jak poznáte vejce z voliérových systémů

V praxi lze ve voliérových systémech produkovat vejce s označením 0, 1 i 2 – vždy podle splnění podmínek konkrétního režimu chovu:

  • 0 – ekologický chov (bio) s výběhem,

  • 1 – volný výběh,

  • 2 – podestýlka.

Naopak vejce označená 3 (klecový chov) budou v ČR od 1. 1. 2027 zakázána.

Nejčastější chyby při návrhu hal pro voliéry

Při přechodu na voliéry se opakují dvě zásadní chyby, které mohou zhoršit provoz i welfare zvířat:

1) Nevhodné rekonstrukce nízkých objektů

Farmáři se někdy snaží ušetřit tím, že přestaví stávající haly. Pro voliéry jsou ale mnohé starší objekty nevhodné – bývají malé a nízké, zatímco voliérové systémy jsou vysoké a nosnice potřebují prostor pro pohyb včetně využití vertikálního členění.

2) Příliš nízké novostavby

I nová hala může být problém, pokud je navržena „na těsno“. Nedostatečný prostor nad systémem zhoršuje větrání a tím i kvalitu vzduchu. Při investici se proto vyplatí uvažovat o větší výšce, šířce a kubatuře – nejen kvůli ventilaci, ale i pro komfort zvířat a stabilní provoz.

Dvoupatrové haly: velké výhody, ale i jedno jasné riziko

Hlavní výhody dvoupatrových hal jsou zřejmé:

  • nižší investiční náklady (stavební i technologické),

  • často i jednodušší management provozu.

Nevýhodou je vyšší riziko šíření nákazy, protože jde o vysokou koncentraci zvířat a celý objekt funguje jako jeden celek. Pokud by se například v horním patře objevila ptačí chřipka, riziko rozšíření do spodního patra je velmi vysoké.

Dotace a investiční doporučení: začít co nejdřív

Chovatelé mohou využít více dotačních titulů – jak pro rekonstrukce, tak pro novostavby hal pro nosnice. A co se týče rozhodování mezi výkrmem a vejci? Podle praxe se dnes vyplatí obojí: poptávka po drůbežím mase i vejcích je vysoká.

Zaznělo i jasné doporučení: začít ideálně hned. Ne kvůli módě, ale kvůli času – projekt, povolení i realizace zaberou měsíce až roky a přechod od klecí má pevné termíny.

Shrnutí závěrem

Konec klecových chovů přinese změny nejen v technologiích, ale i v celé ekonomice výroby vajec v ČR. Voliérové haly – včetně dvoupatrových řešení s mezipodlahou – se rychle stávají jedním z hlavních směrů, jak zvýšit kapacitu na omezeném prostoru a udržet konkurenceschopnost. Klíčové je ale nepodcenit návrh haly: výška, kubatura a větrání rozhodují o funkčnosti i výsledcích chovu.

Pusťte si celý díl (audio / video)

Chcete slyšet všechny konkrétní příklady a souvislosti přímo od hosta?
⇒ Poslechněte si audio verzi epizody podcastu FARMTEC na Spotify

⇒ Poslechněte si audio verzi epizody podcastu FARMTEC na Apple Podcasts 

⇒ Podívejte se na video verzi epizody podcastu FARMTEC na YouTube